Farní kostel svatého Vavřince v Mělníku-Pšovce stojí vedle kláštera augustiniánů, který byl založen v roce 1263. Kostel vznikl v témž čase jako stavba raně gotického rázu a byl vysvětlen Janem III. z Dražic. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.

Dějiny kostela jsou poznamenány destruktivními událostmi. V roce 1421 jej vyplenily husitské oddíly, později jej během stavovského povstání roku 1611 postihla další zkáza. Postupné úpravy v 16., 18. a 19. století postupně zakryly původní gotický vzhled stavby. Roku 1866 byly vytvořeny severní boční předsíně a schody. Dnešní barokní podoba je výsledkem jedné z velkých přestaveb. Karel Škréta se podílel na ozdobě oltáře. V roce 2002 kostel postihla velká voda, po níž následovaly opravy, které odhalily prvky z počátků jeho fungování.

Stavebně se jedná o jednolodní obdélnou stavbu se širším presbyteriem opatřeným opěráky. Vnější stěny zdobí kasulová okna, na západě je vysoké obdélné okno a dvě oválná okna. Presbytář je pokryt dvěma poli křížové žebrové klenby a polem křížové hřebínkové klenby na římsových konzolkách. Lod překrývá plochá zrcadlová klenba. Kruchta spočívá na pilířových arkádách s polosloupem a má dřevěnou poprsnici. Sakristii klene křížová žebrová klenba se svorníkem ozdobeným rostlinným dekorem.

Vnitřní zařízení je barokní a rokokové. Hlavní oltář z druhé třetiny 18. století má bohatě řezanou predelu s tabernaáklem, zdobenou páskový a mřížový ornament a hodnotnými sochami. Dominantou presbytáře je obraz sv. Vavřince od Josefa Kramolína, nad ním obraz sv. Augustina, po stranách stojí plastiky sv. Vavřince a sv. Augustina. Dva baldachýnové oltáře u triumfálního oblouku nesou obrazy sv. Františka a Panny Marie. Další pár oltářů z druhé poloviny 18. století obsahuje obrazy sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého od J. Heřmana (1893). Rokoková kazatelna z doby kolem poloviny 18. století má na střeše sochu sv. Augustina a bohatou výzdobu. Lavice jsou řezány s motivy akántu a vrypovanou stuhou. Chórová mřížka pochází z roku 1713. Pod triumfálním obloukem stojí malé rokokové klekátko s klečící Pannou Marii, původně součástí výjevu Zvěstování. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je z 18. století.

Zvláště cenná je oboustranně malovaná deska z roku 1530 od Mistra I. W. s motivy Nejsvětější Trojice a Vzkříšeného Krista. Byla restaurována v 1896 J. Heřmanem a v 1962 J. Blažejem, zasazena do sloupové edikuly z 1662. Kamenná křtitelnice z roku 1612 je zakryta barokním víkem se skupinou Křtu Kristova. V kostele visí barokní obraz sv. Vavřince z dílny Schönfelda a rokokový obraz starozákonní scény Habakuk přináší potravu Danielovi. Obraz sv. Mikuláše z druhé čtvrtiny 18. století má rámování z drapérií vytvářející baldachýn. Kresba hlavy Krista od Čeňka Pittmanna pochází z roku 1936.

Před kostelem stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století. Vedle se nachází barokní šestiboká márnice, členěná lizénovými rámci a plochými arkádovými výklenkky, s obdélnými okny a plochým stropem uvnitř.