Zámek Průhonice leží v Praze-západě a tvoří spolu se svým parkem unikátní soubor, který patří do seznamu světového dědictví UNESCO. Není to stavba, která by vznikla náhle – jeho podoba je výsledkem dlouhého vývoje, přestaveb a ekonomických osudů, které jej provázely přes šest století.

Počátky zámku sahají do 14. století, kdy zde pánové z Říčan vystavěli gotickou tvrz se statkem. Tato středověká pevnůstka měnila postupně majitele – od pražských měšťanů přes Dubečské z Dubče až po Zapské ze Zap, kteří ji v renesanci přestavěli na zámek. V 17. století se zde usadil Ondřej Hannewald z Eckersdorfu, radní cesaře Rudolfa II., ale třicetiletá válka zámek zpustošila a dlouho chátrala jako ruina. Teprve jezuité z pražské koleje svatého Klimenta jej roku 1669 koupili a začali rekonstruovat na trojkřídlý půdorys se stavbou pivovaru mezi zámkem a kostelem. V jejich majetku zůstal do roku 1685, poté opět střídal majitele a chátral.

Zlom přinesl rok 1802, kdy se majitelem stal hrabě Jan Nepomuk Nostic-Rieneck a nechal zámek přestavět v klasicistním slohu. Skutečnou metamorfózu pak zažil zámek koncem 19. století. V roce 1885 se dědička rodu Marie Antonie Gabriela provdala za hraběte Arnošta Silva-Taroucu, který s takovým elánem zahájil přestavbu. V létech 1889 až 1894 dostal zámek současnou podobu novorenesanční – byly zvýšeny věže, osazeny renesanční štíty a atiky. Právě Silva-Taroucci vděčíme také za budování okolního parku, který se stal jeho srdcem. Kvůli vysokým nákladům však Silva-Tarouca zámek i park roku 1927 prodal československému státu.

Po druhé světové válce se zámek postupně stal sídlem vědeckých institucí a nakonec jej od roku 1968 spravuje Botanický ústav Akademie věd, který zde sídlí dodnes. V rytířském sále jsou uloženy herbáře Národního muzea. V roce 2010 byl zámek spolu s parkem oficiálně zapsán na seznam národních kulturních památek.

Stavebně představuje zámek fascinující dialog mezi gotickým hradem a novorenesančním sídlem. Základem byla gotická tvrz s palácem jako hlavní stavbou, kterou později rozšířily věže a bašty. Původní obdélný palác, který dominoval jižní straně, zanikl během novorenesanční přestavby. Zámek se také objevil v řadě českých filmů a pohádek – například v S čerty nejsou žerty, Arabele či Principně se zlatou hvězdou.

Návštěvník zámku dnes najde v přízemí expozice věnované historii zámku a parku, vývoji zahradního umění a současnému výzkumu. Je to místo, kde se střetává histoire, věda a přírodní krása, a jeho transformace z chátrajícího paláce na bránu poznání jej činí jedním z nejzajímavějších míst region.