Huslenky měly dlouhou tradici evangelické víry. Již v 18. století zde žili tajní nekatolíci, a po vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II. v roce 1781 se k protestantskému vyznání přihlásila třetina obyvatel obce. Věřící nejdříve patřili k větší jednotě ve Vsetíně, jako samostatný sbor se etablovali až od roku 1897. Po vzniku Československa v roce 1918 se stali součástí nově založené Českobratrské církve evangelické. Ke sjednocení evangelíků obou vyznání došlo v Huslenkách v třicátých letech 20. století.

Prvním chrámu byl dřevěný chrám. Dřevěná toleranční modlitebna, postavená v letech 1782 až 1786, sloužila věřícím téměř sto let. Od roku 1784 se začalo uvažovat o stavbě nového, trvalého kostela. Základní kámen nového chrámu byl symbolicky položen 8. září 1874 do centra obce, přestože pozemek původně připadnul pro stavbu školy. Samotná stavba se rozběhla až v roce 1877 kvůli finančním potížím – rozpočet 16 000 zlatých překračoval možnosti sboru, který čekal na podporu od osvětového spolku Gustav Adolf Werk. Stavbu postihla přírodní katastrofa: v roce 1880 se během velké bouře a povodně zřítila věž a poničila střechu nedostavěného kostela. Přes tyto překážky byla věž posvěcena v roce 1884 při desátém výročí položení základního kamene. Kostel byl částečně uveden do provozu v roce 1894, přestože stavební práce pokračovaly. Interiér byl vybavován postupně, zejména do roku 1902.

Architektonicky jde o trojlodní stavbu obdélného půdorysu s kněžištěm, kterou navrhl stavitel Michal Urbánek. Jedná se o zděnou stavbu s plochými stropy a hranolovou třípatrovou zvonnicí v západním průčelí. Pilíře s příčnými a vodorovnými oblouky rozdělují tři lodi. Střecha je pokryta taškami, věž z plechu.

Interiér odráží starostlivost sboru při jeho postupném vybavování. Kamenná dlažba a obraz žehnajícího Krista tvoří hlavní prvky. Součástí jsou také kazatelna a lavice. Jednomanuálové varhany vyrobil a nainstaloval varhanář Karel Urban v roce 1913. Zvony ve věži pocházejí od německé firmy Ulrych ze Saska – sbor ji zvolil pro nejnižší cenu, která byla o čtvrtinu nižší než nabídky konkurentů. Finance na nákup pocházely z dobročinné sbírky mezi členy sboru (790 zlatých) a ze půjčky; celková cena včetně dopravy činila 1620 zlatých. Zvony byly slavnostně posvěceny 15. srpna 1896. V počátku 20. století zde služebníkem byl botanik Gustav Adolf Říčan, který zemřel v roce 1939 a je v Huslenkách pochován.

Památka byla státem chráněna od roku 1958 a zůstává svědectvím o samostatnosti a rozhodnosti malé reformované komunity, která si v těžkých podmínkách 19. století vybudovala trvalý chrám svého vyznání.